Tuesday, November 13, 2007

129. Jógin soustředěním na současný a budoucí karman pozná čas a příčinu své smrti.
130. Soustředěním na přátelství, soucit a radost budeš v těchto oblastech vynikat.
131. Samjamou na sílu slona nebo jinou sílu zcela ji získáš.
132. Soustředěním na vnitřní Světlo poznáš jemné, zvláštní a utajené.
133. Soustředěním na Slunce poznáš svět.
134. Soustředěním na Měsíc poznáš planety.
135. Soustředěním na Polárku porozumíš pohybům hvězd.
136. Soustředěním na pupeční oblast poznáš konstituci těla.
137. Soustředěním na krční důlek odstraníš žízeň a hlad.
138. Soustředěním na ústřední nerv Kúrma získáš stabilitu těla.
139. Soustředěním na světlo vycházející z vrcholu hlavy uvidíš Siddhy (Mistry).
140. Soustředěním na inteligenci pochopíš všechno.
141. Soustředěním na srdce poznáš touhy člověka.
142. Ztotožnění Já a intelektu způsobuje vzruch. Já a intelekt se od sebe radikálně odlišují, protože druhý je
pouze nástrojem prvního. Soustředěním na své pravé Já poznáš toto Já.
143. Potom následuje osvícení a sublimace nadsmyslového vnímání: zraku, čichu, hmatu, chuti a sluchu.
144. Tyto síly jsou překážkou Osvícení, ale jsou mocné ve světě.
145. Když se uvolnila pouta mysli, jógin se znalostí nervového systému se může soustředit na tělo druhého
člověka a vstoupit do něho.

Monday, November 12, 2007

118. Taková koncentrace je pevná a stálá. Čas ji nenarušuje.
119. Tím mohou být vysvětleny trojí proměny času (minulost, přítomnost a budoucnost) a tvarů i jednotlivin
v jemnější nebo hrubší látky a ústrojí.
120. Podstata je stále stejná. Pouze její vnější tvary se v čase proměňují.
121. Vzhledem k rozdílným druhům vývoje vznikají rozličné vnější proměny substance.
122. Samjamou, soustředěním na tři druhy proměn, získáme poznání minulosti a budoucnosti.
123. Odděleným soustředěním na zvuk slova, jeho smysl a pochopení objektu slovem vyjádřeným, v užívání
obvykle smíšených dohromady, porozumíš řeči všech bytostí.
124. Soustředěním na vjemy z minulosti poznáš minulé životy.
125. Soustředěním na určité znaky na těle jiného člověka poznáš charakter jeho mysli.
126. Nemůžeš však poznat obsah jeho mysli, pokud se na něj nesoustředíš.
127. Samjamou na tvar svého těla a potlačením jeho zrakového vnímání u druhých lidí, jejich vědomí je
nezachytí a staneš se pro ně neviditelným.
128. Tím je také možné vysvětlit utajení a zmizení vyřčených slov a jiných věcí.

Wednesday, November 07, 2007

SÍLY

107. Dháraná je upnutí mysli na jediný objekt.
108. Dhjána je nepřerušované spojení mezi myslí a objektem.
109. Samádhi je takový druh osvícení, ve kterém vnímání procesu spojení mizí a v mysli zůstává pouze
vjemová podstata objektu.
110. Tyto tři dohromady (pozornost, spojení a osvícení) utvářejí koncentraci (Samjama).
111. Úspěšná koncentrace je přímým poznáním.
112. Koncentrace je nutná k ovládnutí různých stupňů.
113. Tři stupně (pozornost, spojení a osvícení) jsou mnohem niternější než předcházejících pět stupňů (viz
kap. 2, 80).
114. Ale i tyto tři jsou vnější v porovnání s bezsemenným Samádhi.
115. Potlačením rozptylujících vjemů mysli a zesílením vědomého ovládání mysl přilne k procesu kontroly a
ovládá vjemové modifikace.
116. Když se uvědomělá kontrola umocní, zklidní se tok mysli.
117. Když mysl (Čitta) odstraní všechny podružné objekty vnímání a soustředí se výlučně na jediný, dostaví se
Samádhi.

Labels:

Saturday, November 03, 2007

90. Kdo není chamtivý a nepřijímá dary, pozná své minulé životy, přítomnost i budoucnost.
91. Vnitřní a vnější čistotou se jógin odpoutává od svého těla a vyhýbá se tělesnému styku.
92. Stejně tak dosáhne vyjasnění intelektu, jarosti mysli, ovládnutí smyslů a síly soustředění. To všechno ho
připravuje k Sebepoznání.
93. Ze spokojenosti vychází nejvyšší štěstí.
94. Odříkavost odstraňuje nečistoty a probouzí fyzické i mentální síly.
95. Odříkávání posvátných manter uvádí v přímé spojení s Bohem, jehož uctíváš.
96. Uctíváním Boha vzniká Osvícení (Samádhi).
97. Pozice (Ásana) musí být pevná a příjemná.
98. Tu upraví relaxace a meditace na Nekonečné a Neměnné.
99. Ovládnutím pozice zmizí všechny narušující vlivy.
100. Dalším stupněm je ovládnutí dechu (Pránájáma).
101. Vydechování, vdechování a zadržení dechu může být krátké nebo dlouhé, dle délky, trvání a počtu dechů.
102. Čtvrtá metoda dýchání je určována jednotnou vnější nebo vnitřní měrou.
103. Tím se odvane mrak, stínící světlo mysli.
104. Mysl se stane způsobilou k soustředění (Dháraná).
105. Pratjáhára je obnovení původní čistoty mysli odřeknutím se vnějších objektů vnímání.
106. Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.

Friday, November 02, 2007

77. Nevědomost odstraníme neustálým rozlišováním mezi Já a ne–Já.
78. Sedminásobné je poznání, jež se dostává jóginovi na posledním stupni vývoje.
79. Meditační praxí odstraníme nečistoty, a světlo poznání zazáří. (Následkem rozlišování.)
80. Jama, Nijáma, Ásana, Pránájáma, Pratjáhára, Dháraná, Dhjána a Samádhi je osm stupňů jógy.
81. Odřeknutí se násilí, krádeží a vilnosti spojené s pravdomluvností a vytrvalostí vytváří zásady (Jama).
82. Toto jsou zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě, postavení nebo okolnostech.
83. Čistota, odříkání, spokojenost, opakování posvátných manter a oddanost Bohu vytvářejí pravidla
(Nijáma).
84. Když nás znepokojují zlé myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
85. Nezapomeňte, že špatné skutky, násilí a podobně, ať již vykonané, zapříčiněné nebo navedené, ať
vyprovokované zlobným odporem nebo poblouzněním, ať se zdají důležité či nikoliv, zabraňují meditaci,
způsobují temnou zaslepenost a utrpení.
86. Stane-li se nenásilí nedílnou součástí charakteru jógina, jakékoliv nepřátelství v jeho přítomnosti zaniká.
87. Je-li pravda jeho nedílnou součástí, dosáhne jógin ovoce skutků pro sebe a druhé aniž by konal.
88. Kdo nekrade, tomu přichází bohatství samo.
89. Jógin získává energii neochvějnou vytrvalostí.

Thursday, November 01, 2007

PRAXE

52. Praktická jóga se provádí odříkáním, studiem a uctíváním Boha. (Krijá – jóga.)
53. Cílem jógy je odstranit utrpení a dosáhnout Osvícení.
54. Utrpení je nevědomost, egoismus, touha, odpor a strach.
55. Nevědomost je prvotní příčinou utrpení. Ostatní jsou jejím následkem, ať jsou dřímající, zeslabené a
potlačené, nebo nahromaděné.
56. Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a ne–Já s Já.
57. Egoismus způsobuje ztotožnění Diváka s omezeností jeho zraku.
58. Touhy dychtí po rozkoši.
59. Odpor odtahuje od bolesti.
60. Strach je neustálý přirozený děs ze smrti, hluboce zakořeněný i v mysli vzdělaných.
61. Jemnější utrpení zmizí, když se mysl rozplyne v osvícení.
62. Hrubší utrpení odstraňuje meditace.
63. Karman (následky skutků), ať se uskutečňuje v současném nebo budoucím životě, má své kořeny
v utrpení.
64. Tak dlouho, dokud je tento kořen přítomen, setrvává i karman, vytváří nová zrození, řídí dobu svého zrání
a její naplnění.
65. Přináší radost nebo bolest podle toho, zda pochází ze zásluh či prohřešků.
66. Pro mysl, jež rozlišuje, veškerý karman je strastiplný, protože vždy s ním přichází strast. Vytváří
podráždění, zanechává za sebou dojmy a způsobuje konflikt mezi třemi stavy. (Tamas, Radžas a Sattva.)
67. Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
68. Příčinou utrpení je spoj (proces nazírání) mezi divákem a viděným světem, který je nutno přerušit.
69. Čistota, činorodost a nevědomost (Sattva, Radžas a Tamas) utvářejí viděný svět. Živly a smysly tvoří jeho
rozdílnost. Radost a osvobození jsou cílem.
70. Hrubé, jemné, projevené a neprojevené jsou čtyři rozdíly mezi třemi stavy.
71. Divák je plně ztotožněn se svým díváním. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zabarvený vzhledem
k proměnám svého vnímání.
72. Zkušenost z viděného světa existuje jenom pro Diváka.
73. Ta zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale viděný svět zůstává pro ostatní, jsa obecným jevem pro
všechny.
74. Divák a viděný svět jsou tak propojeni, že pravá přirozenost každého z nich může být rozpoznána.
75. Příčinou tohoto spojení je nevědomost.
76. Není-li nevědomosti, není ani propojení. Zrušení tohoto spoje odhalí nezávislost Diváka.