Profesor Smith vyjádřil své přesvědčení o tom, že originál tajného Markova evangelia byl napsán v aramejštině a autoři kanonických textů Markova a Janova evangelia z něho při svém psaní čerpali. Některé pasáže v tajné verzi jsou natolik kontroverzní, že se je pisatelé rozhodli vynechat. Pokud by měl Smith pravdu, znamenalo by to, že je tajné znění Markova evangelia pravdivějším zdrojem informací o Ježíši než Nový zákon. Jenomže většina badatelů Smithovy názory nepřijala. Tradiční pojetí Ježíše Krista by tím podle nich mohlo utrpět vážné trhliny. Nicméně rozhodně ne zanedbatelná část odborníků trvá na tom, že tajné evangelium je starší než kanonický Marek, případně že biblické Markovo evangelium bylo později dodatečně zkráceno právě o tyto kontroverzní pasáže.

Duchovnější verze byla, jak zdůrazňuje Kléméns, určena pouze zasvěceným. Proč? Mimo jiné bezpochyby proto, že určité věty by mohly být interpretovány tak, že Ježíš měl homosexuální sklony. Nicméně zde i Morton Smith upozorňuje, že pravděpodobnější je jiné vysvětlení. Ježíš vybrané osoby zasvěcoval do mystérií, které by nezúčastnění pozorovatele mohli považovat za magické nebo rituální. Obdobné zasvěcující praktiky, při jejichž provádění musí být adept přítomen nahý, jsou známy i z jiných kultur (egyptské, řecké, indické). Nelze se ovšem domnívat, že by toto vysvětlení bylo obecně přijímáno. Je tudíž celkem logické, že utajované znění bylo určeno pouze omezenému okruhu jednotlivců.

Odborníci se neshodují v názoru, kdy přesně tajné Markovo evangelium vzniklo. Odhady se většinou pohybují v rozmezí let 70 a 160. (Konvenční Markovo evangelium mohlo být sepsáno v letech 65 až 80.)

Kléméns ve svém dopise cituje dva oddíly. Oba jsou vloženy do biblického textu z 10. kapitoly Markova evangelia. Příslušné pasáže jsem zvýraznil podtržením.