10 (…) 32Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat: 33"Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, 34budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech vstane."

A přicházejí do Betanie. Byla tam jedna žena, jejíž bratr umřel. Přišla a klaněla se Ježíšovi a řekla mu: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou." Učedníci ji napomínali a Ježíš odešel rozhněván na zahradu, kde byl hrob. a hned se z hrobu ozval silný hlas. Ježíš přistoupil blíž a odvalil kámen od vchodu do hrobu. A hned vešel tam, kde byl ten mladík, vztáhl svou ruku a posadil ho. Ten mladík se na něj podíval, zamiloval si ho a začal ho prosit, aby s ním zůstal. Vyšli z hrobu a vešli do mladíkova domu. Byl totiž bohatý. A po šesti dnech mu Ježíš dal příkaz. A večer mladík přišel k němu. Měl na sobě plátno přes nahé tělo a zůstal s ním tu noc. Ježíš ho vyučil v tajemství království Božího. Odtud šel a vrátil se na druhý břeh Jordánu.

35Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: "Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme." 36Řekl jim: "Co chcete, abych vám učinil ?" 37Odpověděli mu: "Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě." 38Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn ?" 39Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni. 40Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena." 41Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana. 42Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. 43Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; 44a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech. 45Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."

46Přišli do Jericha.

A byly tam sestra toho mladíka, kterého miloval Ježíš, a jeho matka a Salome. A Ježíš je nepřijal.

A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák. 47Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" 48Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" 49Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!" 50Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. 51Ježíš mu řekl: "Co chceš abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!" 52Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.

Profesor Smith vyjádřil své přesvědčení o tom, že originál tajného Markova evangelia byl napsán v aramejštině a autoři kanonických textů Markova a Janova evangelia z něho při svém psaní čerpali. Některé pasáže v tajné verzi jsou natolik kontroverzní, že se je pisatelé rozhodli vynechat. Pokud by měl Smith pravdu, znamenalo by to, že je tajné znění Markova evangelia pravdivějším zdrojem informací o Ježíši než Nový zákon. Jenomže většina badatelů Smithovy názory nepřijala. Tradiční pojetí Ježíše Krista by tím podle nich mohlo utrpět vážné trhliny. Nicméně rozhodně ne zanedbatelná část odborníků trvá na tom, že tajné evangelium je starší než kanonický Marek, případně že biblické Markovo evangelium bylo později dodatečně zkráceno právě o tyto kontroverzní pasáže.

Duchovnější verze byla, jak zdůrazňuje Kléméns, určena pouze zasvěceným. Proč? Mimo jiné bezpochyby proto, že určité věty by mohly být interpretovány tak, že Ježíš měl homosexuální sklony. Nicméně zde i Morton Smith upozorňuje, že pravděpodobnější je jiné vysvětlení. Ježíš vybrané osoby zasvěcoval do mystérií, které by nezúčastnění pozorovatele mohli považovat za magické nebo rituální. Obdobné zasvěcující praktiky, při jejichž provádění musí být adept přítomen nahý, jsou známy i z jiných kultur (egyptské, řecké, indické). Nelze se ovšem domnívat, že by toto vysvětlení bylo obecně přijímáno. Je tudíž celkem logické, že utajované znění bylo určeno pouze omezenému okruhu jednotlivců.

Odborníci se neshodují v názoru, kdy přesně tajné Markovo evangelium vzniklo. Odhady se většinou pohybují v rozmezí let 70 a 160. (Konvenční Markovo evangelium mohlo být sepsáno v letech 65 až 80.)

Kléméns ve svém dopise cituje dva oddíly. Oba jsou vloženy do biblického textu z 10. kapitoly Markova evangelia. Příslušné pasáže jsem zvýraznil podtržením.