Takové věci nedějí

se však jen u lidí, nýbrž i u nejhloupějších zvířat. Tak čteme o patriarchu Jakubovi, že vloživ hole do vody, pestře zbarvil Labanovy ovce. Poněvadž imaginace pávů a jiných ptáků sedících na vejci silně působí na zbarvení peří, můžeme vypěstovati i bílé pávy, ověsíme-li posadu bílými šátky. Z uvedeného vysvítá, že podrážděná fantasie může působiti nejen na vlastní síly, ale i na tělo cizí, dosáhlo-li její podráždění určité síly. Chtějí-li čarodějové uškoditi, snaží se působiti na lidi pevným pohledem. Téhož názoru je i Avicena, Aristoteles, Algazel a Galén. Výpary nemocného těla mohou velmi snadno nakaziti i jiné, jak to zřejmě pozorujeme u moru a vyrážek. Ve výparech očí tkví síla tak mocná, že jest možno jí bližního okouzliti a nakaziti. Tak bazilišek a katablepa pohledem usmrcují a mnohé ženy skytské, illyrské a triballské mohly usmrtiti všechny, na které vrhly svůj zhoubný pohled. Nelze se tudíž diviti, že duše jednoho může působiti na tělo i duši druhého, neboť duše je daleko mocnější, silnější, žhavější a hybnější, než výpary tělesné a také se jí nedostává působivých prostředků. Mimo to nemá cizí duše nad tělem méně moci, než cizí tělo.