Kterak vášně ducha

působí na tělo podobností napodobeného. Dále o proměně a přemístění lidí a jakými silami mohutnost imaginační nejen tělu, ale i duši vládne.

Uvedené vášně působí na tělo napodobivostí, to jest vyvolávají zjevy obdobné, je-li zároveň činná živá imaginační síla; například, dostáváme chuť, slyšíme-li něco, vidíme-li někoho jísti pikantní jídla aneb i když si to pouze představuje. Vidíme-li někoho zívati, zíváme rovněž a mnozí cítí v ústech kyselou chuť, mluví-li se o octu. Ošklivý pohled pobuřuje chuť a budí odpor. Mnozí omdlévají, spatří-li lidskou krev. Někteří mají hořko v ústech, když vidí, jak někomu je předkládáno hořké jídlo. Vilém Pařížský vypravuje o jednom člověku, jenž potřeboval-li projímadla, pohlédl pouze na lék a účinek se dostavil. Zde nepůsobily ani podstaty, ani chuť, ani vůně, nýbrž pouhá shoda představy. Z téže příčiny trpí spící ve spánku nesnesitelné útrapy pálení, když se jim zdá, že hoří, aneb že se nacházejí v plamenech, ačkoliv ve skutečnosti není ohně nablízku a vše je působenou pouze podobností představivosti. Někdy dokonce i lidská těla bývají proměněna, přetvořena a přenesena v jiná místa, což se děje sice častěji ve spánku, ale stává se i za bdění.