A poněkud dále naznačuje vyhlazení dědičného hříchu slovy:

Ie duce si qua manent sceleris, vestigia nostri
irrita, perpetuo solvent formidine terras. Za tvé vlády, jestliže zůstávají ohavné stopy naší viny, nechť zbaveny jsou země věčné hrůzy.

A připojuje:

Ille Deum vitam accipiet, divisque videbit
permixtos heroas, et ipse videbitur illis,
pacatumque reget patriis virtutibus orbem. On přijme život bohů, uzří bohy spolu s heroy, a sám bude viděn mezi nimi a bude vládnouti otcovskými ctnostmi uklidněným světem.

I potření hada a zničení dřeva smrti, to jest zničení jedu stromu poznání dobrého i zlého, naznačuje slovy:

Occidet et sarpens, et fallax herba veneni. Zahubí i hada i potměšilou bylinu jedovatou.

Avšak, že přece jen zbude jakási stopa po prvotním hříchu, naznačuje dalším:

Panea tamen suberunt. priscae vestigia fraudis. Zastaralé lži přece jen zbude sled.