Friday, September 21, 2007

O souvislých řečech a zpěvech, moci zaříkávání a zaklínání.

Mimo síly slova a jmen existuje síla ještě mocnější, a to v souvislých řečech skrytou v nich pravdou, která působí, mění, poutá a zabraňuje, takže zatemňována ještě více září a bojem proti ní se upevňuje. Tato síla pravdy nezáleží ve slovech jednoduchých, nýbrž v celých větách, jimiž se něco tvrdí nebo popírá; sem patří zpěvy, exorcismy a podobně. Ve zpěvech a modlitbách, jimiž chceme přitáhnouti sílu nějaké hvězdy aneb vyšší bytosti, jest nám přesně přihlédati k silám, účinkům a zařízením s určitou hvězdou shodným; o darech a moci hvězd nutno se zmiňovati ve zpěvech pochvalně, vznešeně a slavně; avšak chceme-li co překaziti a zničiti, nutno to snižovati a zavrhovati. Čeho chceme dosíci, o to jest nám snažně prositi, naproti tomu chceme-li co zničiti a překaziti, pak jest nám žalovati a nenáviděti. Sluší se, aby mluva takových zpěvů byla krásná a elegantní a aby se svým členěním shodovala s určitým poměrem číselným a měrným s předmětem souhlasícím. Mimo to magové předpisují, abychom se při vzývání a prosbě dovolávali jména některé hvězdy nebo vyšší bytosti, vztahující se ke zpěvu, jejich zázraků, běhu a drah v její sféře, jejího světla, vznešenosti jejich vládců, její krásy a jasu, mocných a zázračných sil, které obsahuje a podobně. Tak u Apuleja Psyché vzývá Cereru: “Prosím a vzývám tě při tvé plodonosné pravici, při radostných obřadech obžínek, při tichých tajemstvích košů, při letu služebníků tvých, draků, při brázdách sicilské země, nádherném vozu, houževnaté zemi, při skvělé svatbě Proserpiny, při stopách zářících nálezů dcery a při všem ostatním, co attická svatyně v Eleusině mlčením zahaluje.” Mimo vzývání všelikých jmen hvězd vyžadují magové, aby se vzývala i jména inteligencí hvězdám vládnoucích, o nichž pojednáme na vhodném místě. Kdo by si přál v tomto ohledu příkladů podrobnějších, nechť si přečte hymny Orfeovy, neboť v magii přírodní není ničeho působivějšího, dbáme-li pozorně správné harmonie a jiných okolností mudrcům známým. Vraťme se však k našemu předmětu. Takové zpěvy, odpovídající řádu hvězd a podle předpisu přednesené jsou plny ducha a smyslu a použije-li se jich ve vhodné době s prudkou vášní, soustřeďují v zaklínači - v důsledku čísla a míry svých článků a z nich pramenícího tvaru a intensity imaginace - nejvyšší moc a na zaklínaný předmět působí bezprostředně, aby jej okouzlily nebo řídily ve smyslu magovy vášně a řeči. Nástrojem čaroděje je však velmi čistý, harmonický, teplý a životný duch, provázený pohybem a vášní, harmonicky utvářený, nadaný citlivostí a vnímatelný rozumem. Vlastnosti tohoto ducha, jeho podobností nebeskou a volbou příhodné doby docházejí magické formule z nebe nejlepších sil, vyšších a působivějších, než jsou duchové a výpary života rostlin, bylin, kořenů, pryskyřicí, koření, kuřidel a podobně. Proto se snaží magové při zaklínání věcí nadechnouti a vydechovati slova svých zpěvů se silou ducha na určitý předmět, aby všechen obsah duše byl přihnán k zaklínanému předmětu, uzpůsobenému tak, aby zmíněné síly do sebe přijal. Nutno podotknouti, že stejně jako každá modlitba, písmeno a slovo obvyklého rytmu a formy vyvolávají obvyklé účinky, tak působí i neobvykle, jsou-li proneseny neb napsány neobvyklým pořadem či pozpátku.