OSVÍCENÍ

1. Začínáme objasněním jógy.
2. Jóga je ovládnutí činnosti mysli.
(Zastavení proměn myslícího principu.)
3. Když je mysl ovládnuta, Já nepohnutě spočine ve svém původním neproměnlivém stavu.
4. Je-li tomu jinak, Já–pozorovatel se ztotožňuje s proměnami mysli.
5. Je patero druhů těchto proměn.
Některé jsou příjemné a jiné nepříjemné.
6. Jsou to: zkušenosti, zmatení, sebeklam, spánek a vzpomínky.
7. Zkušenost vzniká z vnímání, usuzování a pochopení.
8. Zmatení je nesprávná představa o věci, jež neodpovídá její přirozenosti.
9. Sebeklam je představa sdělená slovy a odlišná od skutečnosti.
10. Spánek je stav, v němž je zastaveno vnější vnímání.
11. Vzpomínka je připamatování si minulé zkušenosti.
12. Jejich ovládnutí se získá praxí a odpoutáním.
13. Praxe je trvalé úsilí o soustředění.
(Odpoutání mysli od jejích proměn.)
14. Dlouhá, nepřerušovaná a uvážlivá praxe se ustálí ve zvyk.
15. Odpoutání je rozhodné odřeknutí se touhy po věcech, jež vnímají naše smysly.
16. Automatickým důsledkem sebepoznání je nejvyšší forma odpoutání. Je jím odřeknutí se třech stavů.
(Tamas–nevědomost, Radžas–činorodost, Sattva–čistota.)
17. Praxí se dosáhne Sampradžňáta Samádhi, jež jest stavem vědomého osvícení, ve kterém je mysl smísena
s vědomím citu (Savitarka), nebo s vědomím rozlišování (Savičára), a vědomím radosti (Sánanda), či
s vědomím osobnosti (Sasmita).