Podobný poměr nacházíme u Chaldejců. Podle tohoto vzoru jsou přidělena i písmena ostatních řečí nebeským znamením, planetám a živlům v jich pořadí, neboť u Řeků odpovídají ALFA, EPSILON, ETA, IOTA, OMIKRON, YPSILON, ÓMEGA sedmi planetám, BETA, GAMMA, DELTA, ZETA, KAPPA, LAMBDA, MÝ, NÝ, PÍ, RÓ, SIGMA, TAU nebeským znamením a posledních pět THETA, XÍ, FÍ, CHÍ, PSÍ představují čtyři živly a světového ducha. Latinská písmena jsou rozdělena podobně, jenže jinak rozestavena, neboť patero samohlásek: A, E, I, O, U, a dvě souhlásky J a V odpovídají planetám, dvanáct souhlásek: B, C, D, F, G, L, M, N, P, R, S, T, nebeským znamením a zbývající Q, X, Z, živlům; dechové písmeno H značí světového ducha. Y, jež není ani řeckým ani latinským písmenem a jehož se užívá jen ve slovech řeckých, následuje povahu svého jazyka. Ostatně třeba poznamenati, že dle mudrců, jsou hebrejská písmena nejpůsobivější, podobajíce se nejvíce věcem nebeským a světu, kdežto písmena ostatních řečí nejsou tak účinná, poněvadž jsou od nich velmi vzdálena. Jich pořad objasňuje přiložená tabulka. Kromě toho všechna písmena representují dvojí čísla, totiž roztažená, která vyjadřují číselnou hodnotu písmen jednoduše podle pořadí a souborná, která vždy čísla přecházejících písmen k sobě připočítávají. Potom jsou ještě čísla integrální, utvořená z psaných jmen podle různých druhů výpočtů. Kdo zná sílu těchto čísel, může v každé řeči pomocí písmen vyzvěděti podivuhodná tajemství, jakož i seznati minulost a budoucnost. Mimo to jsou ještě jiná tajemná spojení mezi písmeny a čísly, o kterých pojednáme až v knihách příštích, neboť hodláme již tuto knihu ukončiti.