Pataňdžaliho metapoesie lidského ducha

V současné době není nejmenších pochyb o nezbytnosti ekologie přírody, naléhavosti zkoumat zhoubné vlivy
na naše životní prostředí a hledat cesty k nápravě a odstranění škodlivých emisí a zbytkového odpadu z produktů
industrializační exploze celoglobálního charakteru.
Stejným způsobem by zasluhovala pozornost ekologie lidské mysli a ducha... Současná koncentrace
městských aglomerací a způsobu všeobecné lidské činnosti dávno již nedovolují, abychom žili v souladu se
živou přírodou.
Jsme často obklopeni emisemi z disharmonie mezilidských vztahů, exhaláty intolerance, žárlivosti a tlakem
osobních, profesních a komunálních relací.
V rámci takové introspektivní ekologie psychiky bylo by asi velmi prospěšné přiřadit k obecně užívané a
masově prováděné gymnastice těla také gymnasofii mysli a ducha.
Indický autor Pataňdžali nám nabízí podivuhodně přesnou a systematicky uspořádanou metodiku, jak
poznávat sám sebe, jak postupně vylaďovat nervový systém do vyšších oktáv a jak očistit mysl a nitro od
zbytečného balastu negativních nánosů. Učí nás na sobě pracovat a ukazuje nám naši velkou odpovědnost za
každé slovo, myšlenku a skutek.