V celkovém pohledu na řazení aforismů, jejich lakoničnost a pozvolnou gradaci niterného zkoumání a
objevených tezí jeví se texty jako podivuhodná matematická báseň, která v závěrečné pointě, v odhalování
podstaty našeho nitra, dosazuje v rovnici za velké neznámé X naše JÁ, které je potenciálně JÁ absolutním.
K vyřešení této metapoetické rovnice požaduje Pataňdžali neutuchající trpělivost a neochabující práci s danými
faktory našich smyslů a našeho vnímání.