Krátce před těmito verši pak:

Carmen Thessalicum dura in praecordia fluxit,
non fatis adductus amor. Zpěv thessálský vnikl ve tvrdá prsa, neboť osud nepřivodil lásky.

A na jiném místě:

Mens hausti nulla sanie polluta veneni
excantata perit. Mysl se mate nikoliv požitím kouzelného jedu, ale zaklínáním.

Podobně zpívá Vergilius v Damonu:

Carmina vel coelo possunt deducere lunam.
Carminibus Circe socios mutavit Ulyssis.
Frigidus in pratis contando rumpitur anguis,
Atque satas alto vidi traducere messes. Zpěvy mohou z nebe strhnouti lunu, zpěvy Kirké proměnila druhy Odysseovy, zaklínáním puká i zmrzlý had na lukách, ba i setbu jsem viděl přenášeti ve vzduchu jinam.