konjunkce

Tak zakopeme-li za konjunkce měsíce se sluncem na dolním nebi zlato nebo stříbro anebo jinou drahocennou věc a okouříme-li ono místo směsí koriandru, šafránu, blínu, miříku a černého máku, každé byliny stejné množství, kteroužto směs dříve rozetřeme a navlhčíme ji šťavou z bolehlavu, nebude moci nikdo ukryté věci nalézti neb vzíti, neboť budou ji stále střežiti démoni. Kdyby se však přece někdo pokusil z uschovaného něco uzmouti, se špatnou by se potázal, neboť by zešílel. Hermes praví, že vorvaň je nejlepším kuřidlem k přilákání démonů. Připravíme-li sobě kuřidlo z vorvaně, aloového dřeva, římské šalvěje, pižma, šafránu a tymiánu a směs tu ovlhčíme krví z dudka, můžeme jím velmi snadno přivábiti duchy vzdušné. Vykuřujeme-li tímto kuřidlem na hrobech, shromažďují se mánové a stíny zemřelých. Konáme-li operaci sluneční, vykuřujeme předměty slunečními, při pracech měsíčních opět předměty měsíčními a pod.
A jako vládne sympatie mezi hvězdami a duchy, tak vládne i mezi kuřidly. Tak jsou si kupříkladu antipatickými aloové dřevo a síra, kadidlo a rtuť. Duchové přivábeni dřevem aloovým odcházejí, zapálíme-li síru. Proklos vypravuje o jednom duchu, jenž se zjevoval obyčejně v podobě lva, že ihned zmizel, byl-li mu ukázán kohout, neboť kohout je lvu protivný. Tento příklad platí však i pro jiné podobné případy.