Stejně pověstným

z čarodějných prostředků je tak zvaný hippomanes, masitý výrůstek velikosti fíku na čele nově vylíhlého hříběte. Nesežere-li klisna ihned tento výrůstek, nepocítí ku hříběti nejmenší lásky a zdráhá se ho živiti. Proto se tvrdí. že síla hippomanu je mimořádně způsobilou buditi lásku, podá-li se hippomanes v prášku, k němuž je přimíseno něco krve z milující osoby. Existuje ještě jiný čarodějný prostředek téhož jména, hlen vytékající z pochvy hřínajících klisen, o kterém praví Vergilius:

Hinc denum Hippomanes, vero quod nomine dicunt
pastores, lentum distillat ab inguine virus.
Hippomanes quam saepe malae legere novercae,
miscentes herba et non innoxia verba. Odtud konečně pochází hippomanes, správně zvaný pastýři koňským běsem, toť šťáva vytékající z rodidel. Hippoman často sbírají zlé macechy, mísíce s ní byliny a zlověstná slova.