Ku ptákům

předpovídajícím budoucnost letem patří sokoli, orli, supi, jeřábi, labutě a pod.; nutno pozorovati jejich let, zda letí pomalu či rychle, vpravo či vlevo a kolik jich letí. Rychlý let jeřábů věští špatné počasí, pomalý pak počasí jasné. Letí-li dva ptáci pohromadě, je to znamení neblahé, poněvadž dvojka je číslem zmatku. Podobně i jinde dlužno si všímati číselného poměru a přihlížeti ve výkladu k podobnosti, jak poučuje u Vergilia přepodobněná Venuše svého syna Ainea:

Ni frusta augurium vani docuere parentes.
Aspice bis senos laetantes agmine cygnos
aetherea quos lapsa plaga Jovis ales aperto
turbabat coelo, nunc terras ordine longo,
aut capere, aut captas jam despectare videntur:
ut reduces illi ludunt stridentibus alis,
et coetu cinxere polum, cantumque dedere:
haud aliter pupposque tuae pubesque tuorum
aut portum tenet, aut pleno jubit ostia velo. Neučili mne rodiče marně auguriím. Viz na éteru šik dvanácti labutí radostných, které rozhání Diův pták, vrhnuv se na ně z otevřeného nebe, že nyní dlouhou řadou dosahují buď země, neb hledí na ni jako na útočiště: a jako ony mimo nebezpečí mávají křídly a v hejnu obletují nebem, vydávajíce zpěv, nejinak druhové tvoji a jejich děti, buď přistáli, neb plnými plachtami se přístavu blíží.