Je také dobrým znamením, když potkáme mlátící voly, a ještě příznivějším, když se setkáme s voly orajícími, kteří přesto, že překážejí v cestě, jsou auspiciem dobrým. Potkáme-li cestou psa, je to znamení dobré, neboť pes vyživoval v lese Kyra, čímž ho zachoval pro trůn. Také anděl provázející Tobiáše, neodmítl průvodu psa. Bobr okusující si varlata, aby je zanechal myslivcům, je znamením neblahým, ježto poukazuje na škody přivoděné vlastní vinou. Z malých živočichů myši věští škodu, neboť onoho dne, kdy ohlodaly na Kapitolu zlato, byli oba konsulové římští Hannibalovou lstí u Tarentu zajati. Ještěrka je předzvěstí zlou, cvrčci však podporují cesty a přivolávají úspěchy. Pavouk, spouštějící se na vláknu, je znamením naděje na příjem peněz. Mravenci, kteří se zásobují a budují si bezpečné útulky, znamenají bezpečí a bohatství, jakož i brannou moc; když mravenci sežrali krotkého hada císaře Tiberia, naznačili mu, aby se měl na pozoru před nepokoji v lidu. Potkáš-li hada, střez se pomluv nepřátel, neboť toto zvíře není nebezpečné ničím jiným než tlamou. Do královského paláce se připlazivší had předpověděl Tarquiniovi jeho pád. V lůžku Sempronia Graccha byli nalezeni dva hadi; když mu kněz řekl, že když pustí na svobodu samečka nebo samičku, musí zemříti on nebo jeho manželka, dal Gracchus přednost životu své choti, zabil samečka a samičku pustil; v několika dnech skutečně pak zemřel. Zmije naznačuje špatné ženy a hříšné syny, úhoř nepřítele lidí, neboť žije osamoceně a nenalézáme jej ve společnosti jiných ryb. Avšak ze všech auspicií nejúčinnějším, nejmocnějším a pravdě nejbližším je člověk, a proto jest si bedlivě všímati osob, které potkáváme, jejich stavu, stáří, pohlaví, zaměstnání, posuňků, pohybů, tělesné konstituce, šatů, jména, slov, mluvy a vše to zkoumati, neboť když i zvířata zjevují předzvěsti, tu tyto jistě daleko působivěji a znatelněji jsou utajeny v lidské duši, což dotvrzuje i Tullius slovy, že v lidských duších nalézá se již od přírody určitá předpověď její věčnosti, aby se poznala všechna zauzlení a příčiny věcí. Při stavění Říma nalezená hlava s dobře zachovalým obličejem poukazovala již předem na velikost vlády Říma a dala Kapitolu jeho jméno. Když vojsko Brutovo chtělo bojovati proti Octavianovi a M. Antoniovi, zastihlo u vchodu do ležení Ethiopa a třebaže ho vojáci ihned skolili, dopadla pro ně bitva nešťastně a oba vojevůdcové, Brutus i Cassius, padli. Rovněž setkání s mnichem není dobrým znamením, zvláště v ranních hodinách, ježto tento druh lidí živoří ponejvíce z odkazů, jako sup ze zdechlin.