zameni

Kůň naznačuje spor a boj. Proto u Vergilla volá Achises, spatřiv bílé koně:

. . . Bonum o homo hospita portas,
bello armantur equi, bella haec armenta minantur. Jaké to dobro nám neseš, hostinná půdo, válkou jsou ozbrojeni koně, války hrozí těmto stádům.

Potkáme-li koně zapřažené do vozu, tu přislibují naději a mír, poněvadž svorně vůz táhnou. Osel má cenu nepatrnou, ale Mariovi, byl přece užitečným. Když Marius byl prohlášen za nepřítele vlasti, spatřil osla odmítajícího píci a utíkajícího k vodě, z čehož usuzoval, že mu osel naznačuje cestu k záchraně. Proto prosil přátele jdoucí mu na pomoc, aby se s ním odebrali k moři, kde vsedl do člunu a odplul, čímž unikl zlobě vítězného Sully. Osel jako augurium označuje vždy práci, trpělivost a překážku. Spatří-li kdo vlka, je to znamení dobré, což se osvědčilo zvláště u sicilského Hierona, kterému vlk ve škole vytrhl tabulku, přislíbiv mu následnictví vladařské. Vlk však umlčuje hlas toho, na něhož se poprvé podívá. Za konsulátu Publia Africana a C. Fulvia rozsápal vlk u Minturna hlídku, když římské vojsko bylo na Sicilii uprchlíky přemoženo. Vlk znamená také věrné lidi, což se ukázalo u Romula a Rema, neboť věrnost, kterou oni vsáli z matky vlčice a také sobě uchovali, přešla v důsledku přírodního zákona i na potomky. Potkati lva je znamením dobrým, ježto je nejsilnější ze všech zvířat a nahání ostatním strachu. Potká-li však žena lvici, je to znamení neblahé, poněvadž zabraňuje početí, protože lvice nerodí dvakráte. V etruské knize věštebné čteme, že když zvířata mají nezvyklou barvu, věští to vojevůdcům hojnost a štěstí. Proto pěje Vergilius Pollionovi:

Ipse sed in pratis aries iam suave rubenti
murice, iam croceo mutabit vellera luto. Sám skopec na lukách má vlnu lahodně načervenalou a mění ji v šafránovou žluť.