To znali Egypťané,

a proto také nazývali přírodu magičkou, to jest magickou silou, která se projevuje přitahováním podobného podobným, vhodného vhodným. Tuto přitažlivost, která plyne ze vzájemné harmonie věcí, nazývali Řekové sympathií; tak se shoduje země s vodou v chladnosti, voda se vzduchem ve vlhkosti, vzduch s ohněm v teple, oheň s nebem ve hmotě; proto mísí se oheň s vodou jedině prostřednictvím vzduchu a tento opět se zemí prostřednictvím vody, tak spojuje se i duch s tělem pomocí duše a tato duše s intelektem jen prostřednictvím ducha. Jakmile příroda utvoří lidský zárodek, ihned do něho vlévá duši vzatou z vesmíru, když ho byla uzpůsobila, a tato duše jest pak jakýmsi troudem, který přijímá do sebe božskou inteligenci a rozum stejným způsobem, jako dřevo vysušením se uzpůsobuje pohltiti olej, který jest lákavou potravou pro oheň a tento oheň jest opět nositelem světla. Z těchto příkladů vidíme, jak určitými, přirozenými či umělými přípravami lze dosáhnouti určitých darů. Kameny a kovy se shodují s rostlinami, tyto opět se zvířaty, zvířata s nebesy, nebesa s inteligencemi, a tyto opět s božskými vlastnostmi a znaky a konečně i s Bohem samotným, k jehož obrazu a podobě bylo všechno stvořeno. Prvním obrazem Boha je svět, obrazem světa je člověk, obrazem člověka zvíře, obrazem zvířete zoofyt, obrazem zoofytu rostlina, obrazem rostliny kovy a obrazy kovů kameny. A stejně i v duchovém světě shoduje se rostlina s nerozumným zvířetem ve vzrůstu, zvíře s člověkem v citu, člověk s duchy v rozumu a duchové s Bohem v nesmrtelnosti. Božskost se spojuje s rozumem, rozum s úsudkem, úsudek s vůlí, vůle s obrazotvorností, obrazotvornost s pocitem, cit se smysly a tyto pak se samotnými hmotnými věcmi. Neboť v přírodě vládne taková spojitost a vzájemnost, že každá vyšší síla pronikající svými paprsky v dlouhé, nepřetržité řadě, každou věc na tomto světě, proudí až k věci poslední a naopak, síla nižší vine se po jednotlivých stupních výše postavených až k nejvyššímu. Tak věci nejdolejší a věci nejhořejší jsou vzájemně spojeny, že vliv jako prvá příčina rozšiřuje se od počátku až ke konci stejně, jako napjatá struna se po celé svojí délce chvěje, když se jí dotkneme na jednom konci. Uvedeme-li tudíž v pohyb věc dolejší, pohneme i hořejší věcí, která jí odpovídá podobně, jak je tomu u strun dobře naladěné citery.