Ale zrak nad ostatní smysly čistší a citlivější, vtiskující nám obrazy předmětu ostřeji a hlouběji, shoduje se s naším duchem daleko více než ostatní smysly, což plyne ze snů, které nám poskytují více dojmů zrakových nežli sluchových a jiných. Pozměňují-li masti oční smysl zraku, působí tento velmi snadno na fantasii, která jsouc naplněna rozličnými postavami a tvary, vysílá je prostřednictvím zmíněného ku vnějšímu smyslu zrakovému, čímž vzniká představa takových duchů postav a tvarů, jako kdyby jejich představa vycházela z vnějších předmětů samých, takže se domníváme viděti hrůzné obrazy, démony a pod. Existují oční masti, které uschopňují vnímati démonické stíny ve vzduchu a já sám umím takovou masť připraviti z lidské žluči, z očí černého kocoura a ještě z několika jiných látek. Podobnou mast možno připraviti z krve dudčí, netopýří a kozlí. V ocelovém zrcadle, potřeném šťávou z černobýlu a vhodně nakouřeném, jest možno viděti citované duchy. Existují i kuřidla způsobující, že spící osoby mluví, chodí a jednají jako za bdění a dokonce provádějí i takové věci, jichž bdící lidé nejsou s to, aneb jichž by se ani neodvážili vykonati. Pomocí jistých látek vnímáme příšerné i příjemné tóny nikde neexistující a podobně. Proto šílenci a melancholikové se domnívali viděti postavy a slyšeti tóny, které mimo ně neexistují, nýbrž bytují pouze v jejich fantasii. Proto se obávají, čeho není třeba se báti, podivně a neodůvodněně jsou podezřívaví, prchají, aniž by je kdo pronásledoval, zlobí se a hádají se, aniž by byl kdo přítomen, což jsou jevy, které možno vyvolati - jak později blíže objasníme - magicky, a to kuřidly, mastmi, nápoji, kouzelnými jedy, svítilnami a světly, zrcadly, obrazy, zaklínáními a formulemi, tóny a hudbou na strunách vyrobených z určitých harmonizujících zvířat, dále rozmanitými obyčeji, zařízeními, obrazy, bohoslužbami a jinými pracemi. Podobným uměním nevyvolávají se toliko vášně, zjevy a představy, nýbrž pozměňují a rozličně přepodobňují se věci i lidé sami, jako vypravují básníci o Proteovi, Periklimenovi, Acheloovi a Metře, dceři Erisichthonově. Tak proměnila Kirké druhy Odysseovy a v chrámu lykaiského Dia byli kdysi proměňováni lidé po požití vnitřností z obětních zvířat ve vlky, což potkalo podle Plinia jistého Demarcha. Také Augustin vypravuje, že za svého pobytu v Italii slyšel o několika ženách, jež podávaly pocestným v sýru kouzelný jed, jímž je proměňovaly v tažná zvířata a když prý jim tato vykonala žádanou práci, proměňovaly je opět v lidi. Přihodilo se to prý jistému Praestantiovi. Také v Písmu svatém čteme, že čarodějové faraonů proměňovali hole v hady, vodu v krev a podobné.