totaque naturae vis ingeniosa latentis. Kolik a jaké jsou prvky, co teplo, země a vlhký vzduch působí, co rodí a z čeho vzniká veliké nebe, z čeho příboj mořský a duha s rozmanitými barvami, co působí, že mraky vydávají burácející hrom a odkud blesk je vrhán tmavým aetherem: jaká příčina nese nocí tajemné pochodně, jak povstávají komety, které otřásají bázlivou zemí, jaká jsou semena zlata a jaká železa a vůbec celá nesmírná síla v přírodě skrytá.

O tomto všem pojednává fysika studující přírodu a jak pěje Vergilius:

Unde hominum genus et pecudum simul imber et ignes,
unde tremor terris, qua vi maria alta tumescant.
Obicibus ruptis rursusque in seipsa residant.
Herbarum vires, animos irasque ferarum,
omne genus fruticum, lapidum quoque reptiliumque. Kde původ je lidí a zvířat, dešťů a ohně, odkud zemětřesení, jakou silou hluboká moře se dmou, hráze protrhnuvše, a vrací se opět na své místo. Odkud je moc bylin, odvaha a zuřivost šelem, celý rod rostlin, kamení i plazů.

Matematika nás však učí poznávati přírodu rozdělenou do tří rozměrů a vnímati pohyb těles nebeských.