Proto jsem je také poslal k opravě Janu Trithemiovi, opatu Neapolitanskému, dříve Sponheimskému, muži nadmíru znalému v tajemných vědách. Mezi tím však nedokončené dílo, dříve než jsem je mohl upraviti, obíhalo v nesprávných a chybných opisech v Itálii, Francii i Německu. Dokonce někteří, nevím zda netrpěliví či nestydatí, lidé chtěli toto neupravené dílo vydati tiskem.
Proto jsem se rozhodl vydati je tiskem sám, domnívaje se, že bude méně nebezpečné, vyjdou-li knihy opravené mojí rukou, než aby neupravené zlomky procházely rukama jiných. Kromě toho jsem se domníval, že není zločinem, nedám-li zaniknouti dílu svého mládí.
Přidal jsem několik kapitol, leccos jsem doplnil, o čem jsem soudil, že je nezbytné. Pečlivý čtenář to pozná z různosti slohové. Nechtěl jsem dílo přepracovati celé a tak (jak se říká) celý šíp znovu zabodnouti, nýbrž toliko něco opraviti a místy dáti dílu jinou podobu.
Proto ještě nyní tě jednou prosím, laskavý čtenáři, abys neposuzoval těchto knih dle doby vydání, nýbrž jestliže najdeš něco, s čím nebudeš souhlasiti, abys prominul dychtivému mládí.