Tak zapaluje

se pouhými zrakovými paprsky ta nejprudší láska, a to často jenom jedním pohledem náhle pronikajícím jako šíp celé tělo. Láskou nakažený duch a krev takto poraněného obracejí se po té proti milujícímu čaroději, jako duch pomsty a krev zavražděného padá na vraha. Proto Lucretius píše o takových kouzlech lásky:

Idque petit corpus mens unde est saucia amore,
namque omnes plerumque cadunt in vulnus et il‘am
emicat in partem sanguis quaque laedimur ictu:
et si cominus est, hostem ruber occupat humor. Tohoto těla žádá si mysl zraněná láskou, neboť všichni padáme touto ranou a kterou část zasáhne úder, tam tryskne krev a je-li nepřítel nablízku, tu stihne ho rudá šťáva.

Tedy tak veliká je moc očarování, zvláště napomáhají-li vášnivé vůli výrony očí. Proto používají čarodějové rozmanitých mastí a jiných prostředků, aby tak neb onak zladili a posílili ducha. Aby lásku vzbudili, používají očních mastí, připravených z látek Venušiných, například hippomanu, holubí neb vrabčí krve a podobně. K nahnání strachu používají mastí připravených z látek Martických, jakými jsou oči vlka nebo hyeny a podobně. Chtějí-li přivoditi neštěstí aneb choroby, používají látek Saturnských a tak dále.