Mimo to vypráví

Josef o podivuhodné vlastnosti jakési řeky mezi Arceou a Rafaneou, městy to v Syrii; v den sabatu tekla plným řečištěm, brzy však ubývalo jí vody vysýchajícími prameny, takže po šest dní bylo možno přejíti po suchu její řečiště, až pak opět sedmého dne, vlivem neznámých přírodních sil, opět se vrátil nadbytek vod. Proto ji nazvali tamnější obyvatelé, dle sedmého dne, Židům posvátného, řekou “Sabbatem”. Evangelium nám vypravuje o jednom rybníku, jehož vodami pohyboval anděl; kdo první potom do něho vstoupil, byl vyléčen z jakékoliv choroby. Tatáž síla a moc byla přičítána prameni ionských nymf, který býval na poli Eliorském u vsi Herakleje, vedle řeky Kytheronu, do kteréhož když se nemocný ponořil celým tělem, vystoupil z něho zdravý a neporušen, zbaven veškeré nemoci těla.