Existuje i oheň,

který jest možno uhasiti olejem a zapáliti studenou vodou, dále oheň, který může býti zapálen deštěm, větrem nebo Sluncem; dále existuje oheň nazvaný hořící vodou, jehož zhotovení jest velmi známé a který nestravuje ničeho, mimo sebe. Existují neuhasitelné ohně, nespalitelné oleje a věčné lampy, kterých nelze zhasiti ani větrem, ani vodou, ani jiným způsobem; to by se zdálo téměř neuvěřitelné, kdyby taková lampa nesvítila v chrámu Venušině; ve které hořel azbest a který jednou zapálen, nikdy neuhasínal. Naproti tomu možno připraviti dřevo, které na žádný způsob nelze spálit a kterému nemůže oheň uškoditi; jest možno docíliti, že holýma rukama můžeme nésti rozpálené železo nebo ponořiti ruku do roztopeného kovu, nebo celým tělem vejíti do ohně beze vší škody. Jest druh látky, kterou Plinius nazývá azbestem, Řekové pak asbeson, kterou oheň nestravuje a o které Anaxilaos praví, že obvážeme-li jí strom, možno jej neslyšitelně poraziti.